Historie

Kroměříž se poprvé připomíná roku 1107. Na rozvoj města měli zásadní vliv olomoučtí biskupové a arcibiskupové.

Kroměřížská náměstí

Každé z nich má svoji atmosféru, kde pulsuje život, kde se scházejí lidé...

Kostely a kaple

Obdivuhodným dokladem bohatého církevního života města jsou kroměřížské kostely a kaple.

Městská památková rezervace

Městská památková rezervace Kroměříž byla vyhlášena v roce 1978.

partnerská města
Partnerská města

Kroměřížská partnerská města.

Home | » O městě | » Historie

Historie

Home | » O městě | » Historie

Historie

Původní osada vznikla při brodu na jedné z tras důležité obchodní a kulturní pravěké komunikace, tzv. jantarové cesty spojující Podunají s Baltem. První písemná zmínka o trhové vsi Kroměříži náleží do let 1107 - 1115, zapamatovat si můžeme rok 1110, kdy olomoucký kníže Ota II. Černý prodal osadu s mostním mýtným za 300 hřiven stříbra olomouckému biskupovi Janovi zvanému Břichatý. Tím se Kroměříž stala součástí majetku olomouckých biskupů, kterým zůstala s krátkými přestávkami po další staletí. Olomoučtí biskupové měli klíčový vliv na další dějiny Kroměříže až do poloviny 19. století. Kroměříž se stala centrem biskupského panství, jehož spokojený rozvoj a prosperita byly dvakrát narušeny pleněním a pustošením.  Poprvé Tatary (1241) a po nich uherskými a kumánskými nájezdníky (1253).


Osada s právem trhu (jak je Kroměříž připomenuta roku 1256), byla přeměněna a kvalitativně povznesena na město díky péči biskupa Bruna ze Schauenburgu. Biskup Bruno byl v době vlády Přemysla Otakara II. mimo jiné velitelem moravské zemské hotovosti čili zemského vojska, nejdůvěrnějším rádcem a předním diplomatem krále. Bruno se stal zakladatelem Kroměříže jako městského celku se čtvercovitým centrálním náměstím, do něhož ústily ulice, s opevněným domem či palácem v nároží a hradbami. Krátce po roce 1260 založil biskup Bruno kostel sv. Mořice jako nábožensko-duchovní centrum, a zřídil u něho kolegiátní kapitulu s proboštem, děkanem a kanovníky. Kroměříž v té době získávala městský status a práva, avšak plnoprávným městem s městským zřízením a vyšším významem se stává až za Brunova nástupce na biskupském stolci Dětřicha z Hradce. Jeho rozhodnutím bylo Kroměříži na prosby obyvatel uděleno 19. července 1290 brněnské městské právo spojené se zřízením  městského soudu jakožto orgánu městské komunity.

Za husitských válek město často měnilo majitele a strádalo. Olomouckým biskupům se vrátilo až těsně na začátku 16. století za biskupa  Stanislava Thurza. Ten se zasloužil se o výstavbu reprezentativní goticko-renesanční biskupské rezidence s vnitřním dvorem a dodnes stojící hranolovitou věží v místech  dnešního zámku. Dalšímu biskupovi Františku z Ditrichštejna se podařilo vymoci na císaři Rudolfu II. obnovení středověkého privilegia olomouckých biskupů razit vlastní minci. V průběhu 150 let se zde razily mince různé hodnoty i druhů. Zmíněný kardinál Ditrichštejn nechal razit v letech 1608 - 1636 sedmnáct druhů zlatých a stříbrných mincí a šest druhů medailí. Za stavovského povstání však biskupové o panství opět přišli a získali ho zpět až po bitvě na Bílé hoře roku 1620.

 

Pohromu přinesla městu třicetiletá válka a hlavně vojsko švédského generála Torstensona v létě 1643. Z 244 domů ve městě přečkalo zkázu 69 různě vyspravovaných obydlí, brzy přišla morová epidemie a zkázu města dovršil požár v roce 1656. V budově radnice shořely všechny městské knihy a dokumenty. Mariánský sloup na Velkém náměstí vyjadřuje poděkování těch šťastnějších, kteří válečné útrapy a mor přežili.

 
Až ve druhé polovině 17. století se začalo město vzpamatovávat. Za druhého zakladatele města je považován biskup Karel Lichtenštejn-Kastelkorn, kterému Kroměříž vděčí za svůj dnešní vzhled. S využitím částí zničené původní stavby vystavěl raně barokní zámek, v němž zřídil obrazárnu a knihovnu, založil piaristické gymnázium, vystavěl kanovnické domy, vybudoval Květnou a Podzámeckou zahradu, na Sladovnickém náměstí novou mincovnu. Zřídil skvělou kapelu. Kroměříž se stala významným kulturním centrem Moravy.

V roce 1742 bylo město obsazeno pruským vojskem a v roce 1752 zničil značnou část města i zámku opět velký požár.

Poklidný život města rozvířily až revoluční události roku 1848, kdy se v arcibiskupském zámku uskutečnilo zasedání ústavodárného říšského sněmu, který sem byl přenesen z revoluční Vídně. Sněmu se zúčastnila řada významných osobností – z těch českých např. František Palacký, K. H. Borovský, František Rieger, J. K. Tyl a další. Císař však v březnu následujícího roku sněm rozpustil a následovalo přechodné utužení poměrů. Trvalo skoro čtyřicet let, než v Kroměříži zvolili prvního českého starostu.

Na konci II. světové války Kroměřížané očekávali, že Německo kapituluje pod náporem spojenců dříve, než válečné události dojdou až k jejich městu. V polovině dubna 1945 byl však spojeneckými letadly bombardován nedaleký Hulín. K přímému útoku Rumunské královské armády na Němci obsazenou Kroměříž došlo v pátek 4. května od 8 hodin ráno. K večeru ustupující okupanti vyhodili do vzduchu hlavní most přes řeku Moravu a granátem zapálili zámeckou věž. Pravobřežní část Kroměříže byla osvobozena Rumuny 4. května 1945. Levobřežní část Kroměříže se svobody dočkala 6. května, kdy se Němci stáhli bez odporu k Břestu, kde došlo 7. května 1945 k bitvě v níž padlo 15 mužů 1. čs. armádního sboru v SSSR, někteří ranění ještě zemřeli v nemocnici v Kroměříži.

Historické centrum Kroměříže je městskou památkovou rezervací.V roce 1997 zvítězila Kroměříž v celostátní soutěži „Historické město roku“.
V roce 1998 byly obě zahrady a zámek zapsány na Listinu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.



Vybarvený běh Kroměříž Kroměříž nezastavíš
Mapa:

Turistické informační centrum (TIC)

Velké náměstí 115, Kroměříž
tel.: +420 573 321 408
mob.: +420 777 671 116
e-mail: infocentrum@mesto-kromeriz.cz
Služby a otevírací doba

Přehrávání videa